Stomatologie

Zubní kaz, neboli narušení zubní skloviny, je infekční onemocnění poškozující tkáň zubu. Zubní kaz patří u lidí mezi nejčastější onemocnění. Příčin zubního kazu je více. Většinou je to způsobeno špatnou ústní hygienou spolu s nevhodným stravováním. Rizikovými místy v ústech pro jeho tvorbu jsou zejména praskliny a různé otvory v zubech, prostory mezi zuby, okolí zubních výplní, korunek a můstků.

Časná stádia zubního kazu jsou bez příznaků, často nebolí. Vhodnou metodu léčby zubní lékař stanoví na základě vyšetření a určení stádia kazu. Výplň by měla být bezpečná, trvanlivá a funkční a měla by splňovat i estetické nároky pacienta. V současnosti mají zubní lékaři na výběr z několika druhů výplňových materiálů:

• amalgámy, 
• kompozitní pryskyřice,
• skloionomerní cementy
• keramické výplňové materiály.

Prevence zubního kazu spočívá největší měrou v důsledném a opakovaném odstraňování zubního plaku pravidelným čištěním zubů správnou technikou nejméně dvakrát denně včetně čištění mezizubních prostorů zubní nití a mezizubním kartáčkem.

Endodontické ošetření znamená ošetření vnitřního prostoru zubu, laicky řečeno ošetření kořenových kanálků zubu. Je nutné ho provést vždy, když dojde v zubní dřeni k patologickému procesu, tedy zánětu nebo odumření, ať už následkem příliš velkého zubního kazu, nebo úrazu. Jedná se o klíčové ošetření, díky kterému může v ústech nadále fungovat i jinak mrtvý zub. Ošetření je zcela bezbolestné, neboť při něm vždy pracujeme v místním znecitlivění.

Jeho cílem je předejít, nebo následně léčit bakteriální infekci v kořenových kanálcích zubu. Zásadní je kvalitní mechanické a chemickém vyčištění a následné hermetické zaplnění kořenových kanálků. V některých případech také doporučujeme provést endodontické ošetření před zhotovením korunky nebo můstku.

Ošetření je velmi náročné na přístrojové vybavení, kvalitní nástroje a materiály, a zároveň vyžaduje maximální preciznost. Abychom dosáhli nejvyšší možné kvality, používáme jednorázové sterilní nástroje do kořenových kanálků. Toto ošetření bývá přitom často náročné i časově, např. u vícekořenových zubů může trvat  až 2 hodiny.

Vzhledem k nutnosti čistého operačního pole používáme bariérové pomůcky, zejména. tzv. „kofferdam“. Tedy gumovou blánu obepínající ošetřovaný zub, která brání kontaminaci kořenového systému slinou, či krví. Naším cílem je opracovat kořenový kanálek v celé jeho délce, kterou zjišťujeme v průběhu ošetření jak pomocí RTG snímků, tak elektronicky, tzv. apexlokátorem.

Kořenový kanálek musí být dostatečně rozšířený a zbavený veškerých zbytků zubní dřeně. K tomu nám slouží speciální endodontické motory, a také chemická dezinfekce. Dalším důležitým krokem je následně hermetické zaplnění kořenového kanálku. Nejčastěji se plní guttaperchovými čepy a tekutým pojivem, tzv. sealerem, který po čase v kanálku ztuhne. Tím se v ideálním případě kanálek stane neprůchodným pro bakterie, čímž se brání jejich osídlení sekundární  infekcí.

Posledním klíčovým bodem pro funkční endodontické ošetření je dokonale těsnící výplň, případně protetická práce (korunka apod.), která zabrání opětovnému osídlení kořenového kanálku bakteriemi. Na závěr zhotovujeme kontrolní RTG, abychom se ujistili, že jsme ošetření provedli správně.

Běžně se mohou vyskytnout některé krátkodobé a méně závažné komplikace, zejména tupá a nepulzující bolest, přetrvávající ještě několik dní po zákroku. Případně také bolest dásně po sponě na kofferdam, která spontánně ustoupí během několika dní.

Vzácně se může vyskytnout zvýšení tělesné teploty, zhruba do 38°C, v prvních čtyřiadvaceti hodinách po zákroku, či zalomení kořenového nástroje. Velmi vzácně se pak může při ošetřování infikovaného zubu dojít k vyhrocené obranné reakci organismu, tzv. „flare-up fenoménu“,  při kterém vzniká výrazný otok měkkých tkání v okolí zubu, v nejvzácnějších případech dochází i ke vzniku abscesu. Řešením je opětovné ošetření kořenových kanálků nebo uvolnění hnisu z abscesu.

Výjimečně může také dojít k prasknutí kořene během plnění kořenových kanálků. Zub je pak určen k vytržení. Při neobvyklé anatomii kořene zubu je možný výskyt zcestné preparace a perforace stěny kořene. V některých případech lze perforaci ošetřit, jindy může znamenat nutnost extrakce zubu.

Aby endodonticky ošetřený zub mohl být považován za plnohodnotnou funkční jednotku chrupu, musí být splněny určité podmínky. Jednou je výše zmíněné správně provedené ošetření kořenových kanálků. Toto ošetření znamená pro zub určité oslabení a i při běžném žvýkání může dojít k jeho rozlomení. Další neméně důležitou podmínkou je tedy tzv. postendodontické ošetření zubu, což nejčastěji znamená vyztužení zubu čepem a následné zhotovení korunky, která funguje jako obruč.